O artotéce

Artotéka je neziskový projekt, který vznikl jako součást rozvíjených aktivit Centra nových strategií muzejní prezentace při Moravské galerii v Brně (CENS).

Artotéka nabízí zájemcům příležitost zapůjčit si originál uměleckého díla do soukromí svého bytu nebo jím obohatit interiér veřejné instituce či kanceláře. Smyslem artotéky je kultivace široké veřejnosti a zvyšování povědomí o současném umění. Služby artotéky mohou využívat fyzické i právnické osoby, přičemž studenti, senioři a členové spolku Přátel MG mají zvýhodněné zápůjční podmínky.

Základ artotéky tvoří soubor uměleckých děl, jež získává kurátorský tým Moravské galerie od oslovených, převážně v Česku působících umělců. Sbírka se zaměřuje primárně na práce na papíře (grafiky, kresby, akvarely, fotografie a koláže), její součástí jsou ale také rozměrnější malby na plátně.

Kromě samotného zapůjčování výtvarných děl zprostředkovává artotéka rovněž doprovodné informace o zastoupených umělcích a jejich tvorbě. Podrobnější textové materiály nalezne zájemce v bohatém konvolutu literatury, kterým disponuje a stále ho systematicky rozšiřuje knihovna MG.

Partnerství

Hlavním partnerem projektu je Erste Private Banking provozovaná Českou spořitelnou.

Zahraniční spolupráce

Během příprav artotéky navázala Moravská galerie spolupráci s již etablovanými, podobně zaměřenými institucemi v zahraničí, které se svými rozsáhlými uměleckými sbírkami vybudovaly na tamní kulturní scéně pevnou pozici. Dvě spřízněné půjčovny výtvarného umění projevily zájem podpořit vznik brněnské artotéky poskytnutím vybraných děl ze svých sbírek. Jedná se o vídeňskou artotéku muzea MUSA a německou artotéku v Kolíně nad Rýnem. Brněnská artotéka tak nabízí jedinečnou příležitost konfrontovat díla českých, převážně současných umělců a umělkyň se zahraniční výtvarnou tvorbou posledních 50 let.

Historie

Kolébkou veřejných půjčoven umění jsou Spojené státy americké. První artotéky zde vznikaly na přelomu 19. a 20. století během inovativních změn, které tehdy plošně zaváděly americké knihovny. Již v roce 1891 zpřístupnila půjčovnu obrazů knihovna v Denveru a v roce 1904 začala Veřejná knihovna ve státě New Jersey půjčovat olejomalby. V současnosti existují v Americe stovky artoték různého typu – od veřejných věnovaných dětem, až po soukromé půjčovny umění, které umožňují postupný odkup děl (např. formou leasingu).

Na evropském kontinentě jsou artotéky nejrozšířenější v Německu, kde díky dlouholeté tradici existuje v současnosti kolem 130 veřejných a soukromých půjčoven umění. První zmínky o půjčování obrazů se objevují již na začátku 19. století, avšak k jejich výraznějšímu prosazení dochází až na počátku století dvacátého, kdy byly zřízeny půjčovny ve Frankfurtu nad Rýnem, Ulmu, Berlíně a Hamburku. Zasloužil se o to především malíř Arthur Segal, člen hnutí Neue Secession, který prosazoval vznik artoték za účelem zlepšení finanční situace umělců. Rozvoj institucí tohoto typu přerušil na dvacet let nacistický režim. Roku 1952 založil v Berlíně umělec, kritik a mecenáš umění Franz Roh půjčovnu obrazů ve snaze opět propojit publikum a současné umění. Tato půjčovna nastartovala éru otevírání dalších artoték po celém Německu. Některým se díky podpoře zřizovatele a dostatku finančních prostředků dařilo podporovat umělce prostřednictvím nákupu jejich děl. Ostatní budovaly své sbírky s pomocí angažovanosti oslovených galeristů a umělců, kteří do vznikajících artoték svá umělecká díla věnovali.

Na českém území byla otevřena první půjčovna umění v rámci Městské knihovny v Praze v roce 1978 během rozvoje sídliště Opatov. Veřejná artotéka v Moravské galerii tak vzniká po necelých 30 letech.